Digitální přístroj může ovládat jen člověk s rozvinutou vůlí; ta dozrává kolem čtrnácti let, říká učitel informatiky ve waldorfské škole
Vladimír Vopat pracuje v korporátu jako IT specialista. Kromě toho učí informatiku ve waldorfské části pražské ZŠ Dědina a je jedním z autorů modelového školního vzdělávacího programu pro informatiku a digitální vzdělávání určeného waldorfským školám. Jaké je ideové zázemí waldorfské pedagogiky ve vztahu k rozvoji digitálních kompetencí a informatického myšlení? A jak „informatiku” pojali v jeho škole? Waldorfská škola je v digitalizací výuky velmi zdrženlivá, snaží se přímé používání digitálních zařízení oddálit do nejvyšších ročníků základní školy. Školní prostředí
Učení má dýchat. Reportáž z „epochy“ matematiky
Waldorfskou třídu v Základní škole Dědina vedenou učitelkami Janou Vyskočilovou a Hanou Šťerbovou jsem poprvé navštívila loni v dubnu. Tehdy to byli druháci. Strávila jsem s nimi dopoledne a měsíce pak přemýšlela o tom, jak uchopit, co jsem viděla, slyšela a zažila. Až jsem si musela přiznat, že nevím, jak na to. Waldorfské vyučování stojí na poměrně komplexních principech a bez jejich znalosti je těžké jej výstižně popsat. Návštěvu jsem si zopakovala po roce. Mé znalosti waldorfské pedagogiky se
Ročníková práce očima rodiče: Důležitý je proces i výsledek. Vyvrcholením je prezentace před celou školou
Žáci waldorfských škol mají v osmém ročníku za úkol realizovat a popsat komplexní projekt, který vychází z jejich zájmů: ročníkovou práci. Tu pak v březnu prezentují před širokým publikem žáků, učitelů i rodičů školy. Na tyto prezentace ráda chodí i Tereza Puldová Stárková. Její dvě dcery už mají ročníkovku za sebou a syn o tom, jaké bude mít téma, přemýšlí od čtvrté třídy. Jak se dělá ročníková práce, to jste zažila jako maminka dvakrát. Jak byste to popsala
Školu vnímám jako organizmus. Chci mu pomoci, aby žil, říká maminka
Jak funguje rodičovský spolek při Základní škole Waldorfské v Pardubicích? V rozhovoru Lucie Römer s členkou výboru rodičovského spolku Ninou Černíkovou se mluví o adventní jarmarku, masopustním průvodu, kroužcích při škole, ale i o finančních příspěvcích na vzdělávání učitelů. Váš spolek má podrobně zpracované webové stránky, kde je popsána i jeho struktura. Jak je nastavena? Do spolku přizýváme všechny rodiče, zpravidla do něj vstoupí všichni. Ve škole je celkem dvě stě třicet dětí. Se vstupem do spolku je spojen
Že by tam holky zakrněly, se nebojím, říká maminka o waldorfské škole
Lucie Fialová se několik let jako novinářka zabývala vzděláváním a nyní pracuje jako redaktorka v nakladatelství. Obě dcery, Františka (15) a Aloisie (12) chodí do waldorfské třídy v rámci základní školy Dědina v Praze 6. Proč se Lucie s manželem Richardem pro waldorf rozhodli a proč to stále považují za dobrou volbu? Obě vaše dcery chodily už do waldorfské mateřské školy. Bylo to proto, že byla blízko? Jednu školku jsme měli pár kroků od domu, ale o té
Našli jsme učitelku hudby, která respektuje synovu potřebu svobody
Kdysi dávno, mnoho let před vznikem internetu, mi táta vyprávěl, že jakýsi náš dávný prastrýc byl hudebním skladatelem a osobním přítelem Haydna, Mozarta a Beethovena. Tehdy na mě ten příběh působil jako fantastická báje zahalená v mlze dávno zapomenutých časů. Až o mnoho let později jsem na internetu zjistila, že Josef Jelínek, něm. Gellinek, skutečně žil a má dokonce svou stránku na wikipedii. Opravdu byl skladatelem a učitelem hudby například ve velkých šlechtických rodinách Esterhazyů a Kinských.
Digitální technologie v kurikulu předškolního vzdělávání? Stát tím posvětí civilizační neduhy, říká ředitelka waldorfské mateřské školy
Nový Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání zavádí novinku: děti se budou učit digitální kompetence. Mateřským školám obecně to zkomplikuje život, ale těm waldorfským to přímo nabourá koncept vzdělávání, který má být zcela nedigitální. „Lidé ze státní správy argumentují, že předškolní děti do ruky tablety a mobily dostávají tak jako tak a stát musí zajistit, aby s nimi uměly v životě zacházet bezpečně a produktivně. Toho ale podle mě nedosáhneme předčasnou instruktáží,“ domnívá se Táňa
Čtení s Respektem k výročí 100 let od úmrtí zakladatele waldorfské pedagogiky Rudolfa Steinera
Dvacátého devátého března 2025 v rámci Čtení s Respektem vyšel na webu týdeníku Respekt podcast k výročí úmrtí zakladatele waldorfských škol, filozofa Rudolfa Steinera, který zemřel 30. března 1925. V Antikvaritátu Dejvického divadla o Steinerově odkazu diskutovali religionista Jan Sušer, waldorfští pedagogové Dušan Pleštil, Táňa Smolková a Tomáš Boněk, farář Obce křesťanů a člen představenstva Anthroposofické společnosti v ČR. Ukázky ze Steinerových knih četla herečka Lenka Krobotová. Moderoval Štěpán Sedláček. Podcast je možné si přehrát zde: https://www.respekt.cz/podcasty/nechtel-byt-uctivan-ale-pochopen-jak-cist-po-100-letech-rudolfa-steinera
Waldorf je svoboda vyvážená odpovědností, říká vedení waldorfské školy
Centrum podpory vzdělávání spolupracuje na Kutnohorsku s 61 školami. Jednou z nich je i waldorfská základní škola v Ratajích nad Sázavou. Co je v ní stejné jako v běžných vzdělávacích institucích, a čím se liší? A proč tu děti nemají absolutní svobodu? Lucie Romer o tom mluvila s ředitelkou Kristýnou Pazderkovou a třídní učitelkou Adélou Richterovou. Jak vypadá den ve vaší škole? Kristýna Pazderková (KP): Tak jako jinde u nás chodí děti do školy od pondělí do pátku, týden má svůj rytmus,
Vzdělávání není fastfood. Reportáž z první waldorfské školy na Kutnohorsku
Busta J. A. Komenského pod nápisem „Bohu, vlasti, mládeži“ na klasicistní budově mezi kopci je lety zčernalá. Vysoká špaletová okna vpouští do prvního patra měkké zimní světlo, které dopadá na dřevěnou podlahu, na piano i na dřevěnou tabuli. Poté co škola v Ratajích nad Sázavou před dvaceti lety zavřela, se tu na tabule dlouho nepsalo. Před čtyřmi je oprášila skupina odhodlaných pedagogů a založili zde waldorfskou školu. První na Kutnohorsku. Je středa a dnešní
Chystané “všeobecné lyceum” je odbornější než odborné školy. Možná si spletli fascikl, diví se ředitel
Když ministerstvo přišlo s tím, že chce vypustit do světa lyceum, které bude mít vyšší podíl všeobecné vzdělávací složky, líbilo se mi to, otevíralo to možnosti pro školu 21.století,“ říká ředitel pražského lycea Ivan Smolka. Nad tím, co se ze záměru stalo v procesu přípravy, teď ale jen kroutí hlavou. Než přejdeme k novinkám, pojďme si připomenout, jak to je teď. Kdy a s jakým odůvodněním se v českém vzdělávacím systému objevila lycea? V polovině 90.let,
Když dětem nejde matematika, možná nerozvinuly smysl pro rovnováhu, říká waldorfský učitel
Dušan Pleštil učí na waldorfském lyceu v Semilech biologii a také se angažuje ve vzdělávání waldorfských učitelů. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje význam pohybu a umění pro vzdělávání a uvádí své důvody, proč v hodinách biologie spolu s žáky kreslí tvary orgánů, místo aby je jednoduše promítl na zeď. Zaznamenala jsem, že waldorfští učitelé spolu často mluví o dětech a jejich vývoji, o tom, jaké schopnosti v nich právě uzrávají. Je to tak?Waldorfská pedagogika opravdu pečlivě reflektuje vývoj a zrání dítěte a tomu
Goethův Faust je pro sedmnáctileté vhodné dílo, rezonuje s nimi, říká učitel češtiny na lyceu
Třeťáci Waldorfského lycea Praha mají v rozvrhu něco vcelku unikátního. Po dobu čtyř týdnů vždy dvě hodiny denně rozebírají vrcholné dílo J. W. Goetha Faust. “Když se to udělá dobře – což není snadné a ne vždy se to podaří – tak to se studenty silně rezonuje. Je v tu chvíli patrné, že se tématy jako je zlo, vina, touha, odpuštění či celkový morální kompas člověka chtějí a vlastně i potřebují zabývat, že to je důležité pro