Goethův Faust je pro sedmnáctileté vhodné dílo, rezonuje s nimi, říká učitel češtiny na lyceu
Třeťáci Waldorfského lycea Praha mají v rozvrhu něco vcelku unikátního. Po dobu čtyř týdnů vždy dvě hodiny denně rozebírají vrcholné dílo J. W. Goetha Faust. “Když se to udělá dobře – což není snadné a ne vždy se to podaří – tak to se studenty silně rezonuje. Je v tu chvíli patrné, že se tématy jako je zlo, vina, touha, odpuštění či celkový morální kompas člověka chtějí a vlastně i potřebují zabývat, že to je důležité pro
Goethův Faust je pro sedmnáctileté vhodné dílo, rezonuje s nimi, říká učitel češtiny na lyceu
Třeťáci Waldorfského lycea Praha mají v rozvrhu něco vcelku unikátního. Po dobu čtyř týdnů vždy dvě hodiny denně rozebírají vrcholné dílo J. W. Goetha Faust. “Když se to udělá dobře – což není snadné a ne vždy se to podaří – tak to se studenty silně rezonuje. Je v tu chvíli patrné, že se tématy jako je zlo, vina, touha, odpuštění či celkový morální kompas člověka chtějí a vlastně i potřebují zabývat, že to je důležité pro
Egyptského boha mohou namalovat v pop artovém stylu, musí to ale dávat smysl, říká učitel výtvarné výchovy
„Pro silnou třídu může být velmi vhodné ponořit se do díla trojice titánů Leonarda, Michelangela a Raffaela. Jiné třídě ale může lépe sednout holandská malba, detailní a uměřená,“ říká učitel dějin umění a výtvarné výchovy na Waldorfském lyceu Praha Filip Gundlach. „Čím déle učím, tím větší svobodu jsem ochotný žákům dát,“ reflektuje. Kdy jste se potkal s waldorfským vzděláváním? Poprvé asi už někdy v osmnácti; četl jsem antroposofické knížky, v rámci svého zájmu o různé duchovní směry.
Prošli jsme stejnými zážitky, mluví lyceánka o procesu, který dělá ze spolužáků přátele
Kdo má možnost pozorovat třídu Waldorfského lycea Praha v přirozeném projevu, je překvapený – až zaskočený – tím, jak přátelsky a nenuceně se k sobě spolužáci chovají. A tak nějak všichni ke všem. „Někdy si děláme legraci, že jsme taková sekta, ne v nějakém náboženském smyslu, spíš že máme humor, který chápeme jen my,“ říká Johana Svobodová ze čtvrtého ročníku. Dobré vztahy přičítá i tomu, že ve škole nemohou používat telefony. „V prváku nás to dost iritovalo, ale
Jdeme s kůži na trh, říká učitel na lyceu. Zájemce o studium berou do vyučování
Den otevřených dveří je nejčastější způsob, jak se střední školy prezentují dětem na konci povinné školní docházky, které se rozhodují, kde pokračovat se vzděláváním – a jejich rodičům. Na programu je prohlídka učeben, rozhovory s vedením, učiteli i vybranými žáky. Kde vás ale pustí přímo do výuky? Waldorfské lyceum Praha to dělá odjakživa. ”Je rozdíl, když vám někdo školu popisuje, a když vidíte učitele přímo v akci,” říká Zdeněk Slejška, který den otevřených dveří na
Koktání jako téma ročníkové práce. Spolužáky to zaujalo a pro mě to bylo užitečné, říká lyceán
Ročníková práce je hlavní událostí ve třetím roce waldorfského lycea a může se týkat prakticky čehokoli. Má teoretickou, praktickou a uměleckou část a žáci zpracovávají nejčastěji téma, ke kterému mají nějaký vztah, což může být šití historického kostýmu, vytvoření videohry, překladu či knihy poezie. Ale i něco ještě osobnějšího. Václav Podrazil si zvolil koktavost. Jak to téma vykrystalizovalo? Asi nepřekvapivě mě koktavost dost zajímá, když sám koktám. Měl jsem i jiné nápady, co zpracovat, ale právě
Nesnažit se je naučit vše, co vím – to je zlaté pravidlo, říká učitelka češtiny na lyceu
„Už když jsem sem nastupovala, byla jsem tu nejstarší, a to mi bylo sedmačtyřicet,“ říká s úsměvem Jitka Ferencová, která učí český jazyk na Waldorfském lyceu Praha. Jak vede své hodiny češtiny a co jí dalo třídnictví, které dělá neobvyklým způsobem – v tandemu s kolegou Petrem Jiroutem? „Jako třídní jsem dostala cenné podněty k osobnostnímu růstu a zapracovala na sobě. A ve dvou je to naprosto skvělá věc, má to velké benefity pro nás učitele i pro žáky,“
Místo povelů říkanky, místo aktivit rituály. Waldorfská školka velebí řád a učení přes smysly
Mateřská škola Maitrea ve Slušticích u Prahy nenabízí dětem angličtinu ani jiné kroužky. „Našim úkolem je rozvíjet děťátko celistvě a předat mu víru, že svět je dobré místo,“ říká ředitelka a nestorka waldorfského předškolního vzdělávání Táňa Smolková. „Rizikem dnešní doby je, že ztrácí cit pro dětství jako zcela svébytné období v životě člověka,“ dodává. „Pojďme si sednout na růžičky!“ volá zpěvným hlasem učitelka Iva Fialová na děti ve své třídě. Dnes jich tu má
Věříme lidským smyslům, říká waldorfský učitel fyziky
„Jako dítě na základní škole jsem měl velká očekávání, že mi ve fyzice vysvětlí, jak funguje svět. Byl jsem na to strašně zvědavý, a pak jsem zjistil, že těm výkladům vůbec nerozumím!“ říká Petr Jirout, který učí fyziku, matematiku a na Waldorfském lyceu v Praze. A klade si otázku, jak ve škole učit o tajemných jevech, jako je elektřina nebo světlo. Mně se na waldorfské pedagogice líbí, že neupozaďuje učitele. Ale když jsem vám to
Pěvecký sbor jako povinný předmět? Lehce znudění žáci, překvapivé výsledky
Když se na waldorfském lyceu před více než deseti lety rozhodovali, jak pojmout hudební výchovu, udělali něco, na co by si možná jiné školy netroufly. Vsunuli do rozvrhu dvě hodiny sborového zpěvu navíc a vytvořili z něj povinný předmět. „Přemýšlelo se o tom, jak zařídit praktickou část výuky. Sbor je velká emoční škola, kterou vám jiné předměty neposkytnou,“ říká učitel Ondřej Ševčík. Ač je každá třída jinak “zpěvná”, veřejná vystoupení, na která žáky
Když zažijí krásu hodnotných skladeb, zapálí je to, říká učitelka hudby a pianistka
Tsira Jirout je původem z Gruzie a vzděláním koncertní klavíristka a učitelka hudby. Učí hudební výchovu na waldorfském lyceu v Praze. A to originálně. Součástí předmětu je také pěvecký sbor, který je až do poloviny třetího ročníku povinný. „Nebaví to všechny stejně, ale nakonec se do toho opřou všichni,“ říká. Vystavit děti hodnotné hudební výchově ale v dnešní době není snadné. „Jsou přehlcené vjemy, na druhou stranu bych je ale nepodceňovala, mají vytříbený vkus,“ říká. Je