Školu vnímám jako organizmus. Chci mu pomoci, aby žil, říká maminka
Nina Černíková - foto Lucie Römer

Jak funguje rodičovský spolek při Základní škole Waldorfské v Pardubicích? V rozhovoru Lucie Römer s členkou výboru rodičovského spolku Ninou Černíkovou se mluví o adventní jarmarku, masopustním průvodu, kroužcích při škole, ale i o finančních příspěvcích na vzdělávání učitelů.

Váš spolek má podrobně zpracované webové stránky, kde je popsána i jeho struktura. Jak je nastavena?

Do spolku přizýváme všechny rodiče, zpravidla do něj vstoupí všichni. Ve škole je celkem dvě stě třicet dětí. Se vstupem do spolku je spojen příspěvek. Každá třída má svůj vlastní bankovní účet a rodiče – pokladníka, který příspěvky vybírá.

Jaké další funkce krom pokladníka mají rodiče ve třídách?

Každá třída si zvolí jednoho zástupce, který za ni komunikuje směrem ke spolku jako celku. Zástupců je tedy devět a společně řeší obecné, koncepční, finanční a kontrolní věci. Pak si třída volí důvěrníka. To je člověk, který řeší témata konkrétní třídy a aktuálního dění ve škole. A dál máme pracovní kruhy. Aktuálně je jich sedm a každý se věnuje nějaké z oblastí aktivit, jako je pořádání slavností, správa financí, podpora předškolní pedagogiky, rozjezd lycea, tvořivá setkání rodičů, komunikace včetně vydávání časopisu… Taky máme kruh věnující se nastavování formální spolkové dokumentace. 

Jaká je vaše role?

Jsem zástupce výboru spolku za třetí třídu. Trošku komunikuji i s kruhem slavností, občas někde v něčem vypomáhám. Zapojuji se i do kruhu komunikace. Nově jsem také otevřela kroužek dramatické výchovy. Je to můj obor, jsem vystudovaná herečka. A snažím se pomoci i jinde, když mám kapacitu. Na škole v přírodě vařím obědy a vozím bágly, dělám instruktora lyžování a podobně. Jsem hodně aktivní rodič. Škola teď slavila třicet let. Spolek vznikl až někdy v roce 2014 a prošel různými fázemi. Já v něm jsem šestý rok.

Řada vašich akcí je organizačně náročná. Co vám jejich přípravu usnadňuje?

Na konkrétní akce jsou vytvořeny metodiky, které se předávají jednotlivým třídám. Například adventní jarmark, to je velkolepá celodenní akce. První třída na něm vždy organizuje kavárnu, což je pro rodiče, kteří se ještě ve škole úplně neorientují, dost náročné. Takže dostanou metodiku, kde se dozví, co je potřeba si zajistit, co má každá třída za úkol, jak to vypadá v praxi. A samozřejmě jim pomáhá i koordinátorka kruhu slavností. Výtěžek z občerstvení jde částečně do fondu té třídy (ale péct pomáhá celá škola). Každopádně pro třídu je důležité, aby se na akci dobře připravili.

V čem je podle vás největší přínos spolku pro školu?

Pomáhá udržovat živou komunitu rodičů. Pomáhá, aby to tady rodiče bavilo, aby tu byli spokojení a cítili se příjemně. Dalším úkolem je komunikace s kolegiem, s učiteli, aby vše bylo v rovnováze. Důležitá je také podpora rodin v nesnázích nebo podpora učitelů.

Co se vám osvědčilo pro zapojování nových rodičů?

Jednou z podmínek přijetí na školu u nás je, že rodiče absolvují povinné přednášky na téma waldorfské pedagogiky a výchovy dětí ve škole. Už od června také probíhají třídní schůzky s jejich budoucím třídním učitelem. Možná pomáhá i to, že se akce víceméně opakují, takže člověk ví hodně dopředu, o co jde a může vyhodnotit, jaké jsou jeho možnosti, do čeho se a jak přidat. Inspirujeme se také jinými waldorfskými školami. Některé z nich mají krásně zpracované manuály, které popisují, co to vlastně znamená, být waldorfský rodič. Vysvětlují, že to není jen o tom „poslat dítě do školy,“ ale že se od rodiče vyžaduje poměrně velká časová dotace při pomoci s organizací různých akcí. Škola velmi doporučuje zapojit se, je to ale ve finále samozřejmě dobrovolné. Na podobném manuálu také pracujeme a první verzi již viděli rodiče budoucích prvňáků.

Kde leží hranice, do čeho už jako spolek ve škole nemluvíte?

Spolek má na starost organizaci akcí, sdružování, podporu a aktivizaci rodičů, podporu pedagogů. Vše ostatní, co se týká práce s dětmi, personálního obsazení, provozu, jde za školou.

Práce pro spolek vás stojí nemálo času. Proč jste ochotná ho škole dát?

Jsem vděčná za to, že moje děti můžou být na takovéto škole. Dělám to pro ně. Chci přiložit ruku dílu. Chci pomoct tomu organismu, aby žil.

Poslední
články